Pachtovní smlouvy jsou důležitou součástí zemědělského sektoru. Na co si dát ale pozor a jak taková smlouva vypadá? Na to jsme se zeptali naší specialistky evidence půdy Renáty, jejíž práce spočívá ve vyhotovování pachtovních smluv a denní komunikaci přímo s pachtýři.
„Práce zemědělce je těžká, a proto za nimi stojím.”
S naší kolegyní Renčou, specialistkou pro evidenci půdy, jsme probrali téma, o které si často píšete – komunikace s pachtýřem. V dnešním článku se zaměříme na několik bodů, které vám zajistí nastolit s pachtýřem férový vztah a odpoví na důležité otázky ohledně komunikace s pachtýřem a také ohledně práce zemědělců.
Dnešní článek bude nositelem snad toho úplně nejžádanějšího tématu ze strany vás, našich čtenářů. Podíváme se zblízka na to, jak postupovat při jakýchkoliv procesech s pachtovní smlouvou jako je její uzavření či zvýšení pachtovného. S tím vším nám pomohla naše kolegyně Renata pracující jako specialistka evidence půdy.
Pojďme tedy na to! Společně se vžijeme do několika situací, které vás mohou během existence pachtovní smlouvy potkat a poradíme si, jak při nich postupovat, aby vše proběhlo hladce a zcela bez problémů. Můžete se také těšit na několik tipů přímo od Renaty.
V České republice je přes 3 miliony vlastníků zemědělské půdy. To znamená, že každý třetí obyvatel ČR vlastní kousek půdy. Většina z nich přitom na půdě nehospodaří, ale pozemky někomu pronajímá. Stává se dokonce, že někdo ani neví o tom, že pozemky vlastní. Pokud patříte mezi vlastníky pozemků, kteří svou půdu neobhospodařují, tento článek je určený přímo pro vás. Podíváme se v něm na nejčastější otázky ohledně vztahu mezi vlastníkem (propachtovatelem) a pachtýřem.
